V poslední dobe se stále více mužeme setkat s vysílackami PMR. Proc by také ne, když jsou dostání už i v hypermarketech. Je však duležité si pamatovat, že i když tyto radiostanice seženete v leckterém hrackárství, tak to není v žádném prípade hracka...

PMR (Private Mobil Radio) se staly doslova hitem. Jejich jednoduchost, dostupnost, nízká cena a celkem slušná výkonnost pri malých rozmerech z nich delá "vysílacku pro všechno" a airsoft nevyjímaje.

Komunikace na tomto pásmu probíhá zcela zdarma a tak spousta lidí z toho vyvozuje, že si mužou delat na pásmu co chtejí, což není vubec pravda. Provoz na tomto pásmu se rídí Generální licencí (GL-3/R/2000), kterou Ceský Telekomunikacní Úrad prijal v zárí roku 2000. Jedná se o ujednání, které je témer shodné v celé Evropské Unii, takže tyto vysílacky mužete používat skoro bez omezení na celém starém kontinentu. Jen zrídka má nekterý stát výjimku (napr. ve Francii se myslím nesmí používat 1. a 2. kanál).

Tím, že si vysílacku koupíte, se z vás vlastne stává radioamatér bez zkoušek. Je dobré se proto alespon trochu seznámit s nekterými cástmi GL, aby jste se pak náhle nedivili, když vás nekdo chytí za ruku na nedovolene upravené vysílacce.

Dalším duležitým "dokumentem" jsou nepsaná pravidla radiokomunikace, na která se také velice casto zapomíná. Musím však uznat, že pri akcích se tyto pravidla moc casto neporušují – to už spíš pri používání doma. Dríve než se u nás objevili PMRka, tak si radioamatéri užívali jen CB (Citizen Band – obcanské pásmo). Tyto vysílacky jsou celkem velké a pracují na frekvenci okolo 27 MHz (High Frequncy – Krátké vlny – KV – vlnová délka okolo 15 m ).

Z toho plyne hlavní výhoda PMR radiostanic. Jejich vlnová délka je okolo 70 cm , což prakticky znemožnuje možnost atmosférického rušení a i s pomerne malým výkonem stanic je možné navázat spojení na velkou dálku pri podmínce prímé "viditelnosti". Problémem je malá ohebnost vln (ze základní školy víme, že vlna obchází prekážky srovnatelné s její vlnovou délkou), takže každý panelák ci kopec v ceste je okamžite znát na kvalite spojení. Ovšem tyto vlny mají také úžasnou schopnost se všelijak odrážet, takže napríklad v údolí se spojíte témer kdykoliv a kamkoliv, ale na úkor kvality prenosu.

Na otázku "Jaký je dosah?" tedy neexistuje jednoznacná odpoved. Vždy to velice závisí na terénních podmínkách – v husté mestské zástavbe to muže být 500 m , v hustém lesním porostu 1- 2 km . Naproti tomu z kopce na kopec jdou navázat prekvapive dlouhá spojení, dokonce mezi rádioamatérama existuje soutež v navázání nejdelšího kontaktu bez upravených PMR, takzvané DX (rekord drží Španelé s 326km, s poupravenými stanicemi se povedlo dokonce spojit mezi Velkou Británií a Holandskem na vzdálenost 536km!).
Práve velká náchylnost ztrácení signálu pres prekážky vede k nejcastejšímu konfliktu GL. Proti tomu jde bojovat dvema zpusoby – bud zvýšíte výkon, nebo vymeníte anténu. Na internetu existuje spousta návodu jak si vyrobit svojí smerovou anténu, ale presne tyto prípady jsou zminovány v GL – "Výkon je omezen na 0,5W, anténa je neoddelitelná a nesmí se používat externí". Tím máme utrum (oficiálne). Ale pravdou je, že pro airsoft nám dosah na 2 km bohate stací. Vetšinou se používají jen jako komunikace uvnitr družstva, maximálne mezi fireteamy. Na vyšší úroven komunikace už nejsou moc vhodné vzhledem k potrebnému dosahu a lehkému odposlechu.

GL povoluje provoz pouze na osmi kanálech. V nekterých prípadech se mužete setkat i s deseti ci dvanácti kanálovými vysílackami, ale ty asi u nás nekoupíte, pouze v zahranicí, kde je povolen provoz na techto kanálech. Každý kanál má svojí frekvenci, které jsou následující:

1. kanál – 446,00625MHz
2. kanál – 446,01875MHz
3. kanál – 446,03125MHz
4. kanál – 446,04375MHz
5. kanál – 446,05625MHz
6. kanál – 446,06875MHz
7. kanál – 446,08125MHz
8. kanál – 446,09375MHz

Tyto frekvence zde uvádím, protože když si koupíte nejakou vysílacku v zahranicí (spíš v zámorí), tak si zkontrolujte na jakých frekvencích má jednotlivé kanály. Pokud se vám nebudou shodovat císla frekvencí, tak se na zdejších PMRkách nedomluvíte. Také si všimnete jak je tato frekvence "napráskaná" – rozdíl mezi kanály je pouhých 12,5 kHz.

PMR jsou urceny k volnému použití široké verejnosti, takže v nekterých místech (hlavne ve mestech) muže být na kanálech dost tesno. Zkuste si vylézt na nejaký kopec poblíž Prahy a uslyšíte jerábníky, geodety, rodiny na výletech a rvoucí mimina (u tech šílencu co používají PMR jako chuvicku. Na kanále by totiž nemela vysílat více než jedna radiostanice, protože pri príjmu více stanic se toho moc nedovíte. Proto na mnohých radiostanicích jsou funkce subtónu (CTCSS), ci jiných kódu (DCS), které vám kanál rozdelí na jednotlivé skupiny.

CTCSS funguje tak, že pokud navolíte nekterý z 38 subtónu, tak vaše radiostanice soucasne do vaší reci pridává tón o nízké frekvenci, které neslyšíte (67 - 254,1 Hz mají subtóny a prenášená rec má 300 Hz - 3 kHz), a tak radiostanic, která má aktivní selektivní volbu je registruje a vpustí jen ty hovory, které mají stejný subtón, na který je nastavena. Zde si musíte dát pozor, protože nekterí výrobci nedodržují presne frekvence subtónu a muže se stát, že subtón 21 odpovídá subtónu 22 na radiostanici jiného výrobce (ale stává se to zrídka).

Dále nezapomente, že radiostanice, která nemá CTCSS selektivní volbu, nebo jí nemá aktivovanou slyší veškerou komunikaci na kanále. DCS má stejný význam (jen nefunguje na principu analogových subtónu, ale na digitálních kódech), ale rozdelí kanál na 83 skupin.

Moderní radiostanice mají nepreberné množství funkcí, které se snad nedají ani najednou požít. Navíc se zdá, že nekterí výrobci dávají stále nové názvy již známým funkcím a chaosu ješte prispívá také chybný preklad manuálu. Zde bych vám chtel predstavit hezký seznam funkcí (i s katalogem radiostanic s popisem) najdete na webu http://www.cbradio.cz . Myslím ale, že ty nejduležitejší funkce clovek pochopí sám, když má radiostanici v ruce.

Pri zkoušení vaší radiostanice se vám muže celkem jednoduše stát, že navážete spojení s nejakým radioamatérem, proto by bylo dobré si ríci pár vecí, jak komunikovat mimo akce, kde je to jen samé "roger, roger that!" :-)

Bylo by dobré si objasnit jen ty nejduležitejší pojmy, které jsou vetšinou zataženy do pásma PMR radioamatérama a nemají príliš velký význam (v prípade malé vzdálenosti spojení), presto mužou nekteré veci ulehcit. První vecí se kterou se setkáte je "volacka", tedy jakési jméno. Tím se setká vetšina z nás už v airsoftu, kde se dávají volací jména podle fonetické abecedy a poprípade císla. Radioamatéri používají kombinaci prezdívky a mesta odkud pocházejí. Pokud jsou mimo své bydlište, tak se za volacku pridá slovo "portable" a místo kde se nachází, takže vždy víte, kde se nachází protistanice (napr. "Adam Praha 2 portable Žebrák" – víte že "Adam" z Prahy dve vysílá ze Žebráku).

Dalším velice efektivním zpusobem zjištování polohy jsou takzvané lokátory – celý svet je rozdelen do obdélníku, které se dále ješte dvakrát delí. Vzniká tím jakási souradnice, která má výhody ve hrubém výpoctu vzdáleností a smeru jednotlivých stanic. Velice podrobný popis lokátoru a jejich použití najdete na stránce http://www.volny.cz/cb16/lokator.htm , kde je i aplikace na urcení vašeho lokátoru ze zemepisných souradnic.

Pred zahájením vysílání je dobré si zjistit, zda již nekdo na kanálu nevysílá, abychom se vzájemne nerušili. Stací pár minutek otevrít Squelch vaší stanice (šumová brána – pri zamcení vpouští pouze dostatecne silné signály, takže vám stanice stále nešumí a spustí se jen pri hovoru, ale nekteré slabé hovory muže ignorovat), vypnout DCS nebo CTCSS a poslouchat zda již není kanál obsazen, poprípade se zeptat "Je na kanále volno?". Je vždy nepríjemné pokud nekomu prerušíte dálkový hovor jen kvuli bezohlednosti.

Pokud potrebujete nutne vysílat (napr. v prípade ohrožení), nebo se jen chcete zapojit do diskuse již probíhající na kanále, musíte pockat až nekterá ze stanic domluví a rychle v pauze plácnout slovo "break" do éteru. Poté by vás mela nekterá z protistanic vyzvat slovy "Pojd breaku." nebo "Breaku mluv." a pak teprve mužete vysílat. Pravidlem je, že si všichni kolegiálne tykají.

Další hezkou pomuckou jsou takzvané Q-kódy, které urychlují komunikaci, pokud je znáte. Je jich celkem velké množství (jdou bez problému najít na internetu) a jsou spíše jen pro zapálené radioamatéry, kterí se je naucí s radostí, nicméne je dobré o nich vedet.

A na záver samozrejme pár slov ke slušnému chování pri vysílání. Nikdy, ale nikdy nemluvte neslušne a nikoho neurážejte. Je to zbytecné a jen tím kazíte radost z vysílání ostatním. Také nezapomínejte, že váš hovor slyší kde kdo a proto nesdelujte duverné informace pres vysílacky. Velice problematické je, že spousta lidí používá tyto vysílacky jako elektronické chuvicky na hlídání detí. Rodice by si meli uvedomit, že PMRka není zrovna to pravé (nehlede na malou citlivost VOXu – aby se sepnul tak to už díte musí opravdu rvát hodne), protože pak plác dítete slyší celý kanál. Navíc batole jen težko naucíte zjištovat volný kanál a na prípadný "break" taky nereaguje :-( Radši kupte opravdovou chuvicku, která má dostatecne citlivý VOX a menší výkon, takže bude rušit jen v malém okruhu.

Príkladem sabotované snahy radioamatéru obycejnými blbci je zavést 7. kanál PRM jako nouzový (podobne jako u CB takto funguje 9. kanál), který by sloužil v prípade ohrožení a katastrof. Bohužel zde nekterí lidé dokázali, že si svobodu jakou jim PMR pásmo prináší vubec nezaslouží a zcela vedome zde vysílají.

Celá budoucnost PMR pásma je založená jen na vzájemné toleranci, respektu a dodržování tech nejzákladnejších pravidel slušného chování. Je jen na nás uživatelích, jak se bude tato situace dál vyvíjet a já verím, že tech, které baví do éteru plácat jen nadávky bude ubývat. Jen tak muže sloužit pásmo sloužit všem, bez ohledu na jejich ruzné zájmy.